jack off || ch.3

23. října 2017 v 10:00 | soul♡burn |  jack off

Doufám, že následující vývoj nikoho nepohorší. Užijte si další kapitolu~


▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬

"Jestli mě chceš udusit, pokračuj," zavrčel, nepohodlně namáčknutý mezi nahými stehny blondýna nad sebou.

"Co? Jsem pro tebe snad moc velký sousto, princezno?" zasmál se chraplavě blondýn, zatímco chlapci zastrkoval pramínek vlasů za ucho. Svou práci prováděl skvěle, nemohl si stěžovat. Jeho mínus, že nebyl zvyklý na velikost Namjoonových rozměrů.

Chlapec si jen odfrkl a znovu si celou jeho délku, lesknoucí se od jeho slin, vložil do úst. Monstrum, pomyslel si, oči protočené v bělmo, soukaje si blondýnovu erekci znovu hluboko do krku.

"To je ono," zamumlal starší a chlapce zatahal jemně za vlasy, když ho začal sát, volná ruka zpracovávajíc zbytek v rychlém tempu.

Místností se prolínaly obscénní zvuky s občasným zasténáním, kterým tmavovlásek vysílal do Namjoonova klína lechtivé vibrace a nutil ho tak pokaždé tiše zanaříkat a přitlačit si jeho hlavu hlouběji do klína. Nad přezdívkou, kterou mu Namjoon dal, se mu chtělo zvracet. Musel to ale přetrpět - nebyl zrovna v pozici, kdy by si mohl dovolit odmlouvat.

A to vše kvůli tomu pitomci.

Hajzl, odfrkl si v duchu, jakmile na jazyku ucítil hořkou pachuť, aneb znamení, že Namjoon byl už blízko. Vypustil ho jemně z pusy a natáhl se pro kapesníčky, zatímco ho nepřestával honit.

"Nečekej, že to spolknu," nakrčil nosík, když si všiml Namjoonova úšklebku. Pak ho začal dráždit agresivněji a to bylo poprvé, kdy z Namjoonových úst uteklo hlasité a táhlé zasténání. A přece jen něco v chlapcově hrudi provokativně poskočilo. Ne, že by si to někdy přiznal; nebyl totiž ničí děvka. Jenom tvýho bratra, šeptal mu nevinně hlásek uvnitř hlavy.

Blondýn prsty křečovitě svíral opěradla své kožené židle, až mu zbělaly klouby. Během dalších pár vteřin ztuhl a udělal se do chlapcovy ruky, ve které třímal papírový kapesník. Tmavovlásek všechno pečlivě zachytil a zbytek šetrně setřel, načež zmuchlaný odpadek znechuceně odhodil do koše. Namjoon se jen pobaveně ušklíbal a snažil se nabrat dech.

"Fajn, teď mi to dej," zamumlal mladší, mezitím co si čistil kolena od prachu. Namjoon se s tichým zamručením postavil a začal si natahovat zpátky své kalhoty, které měl stažené ke kotníkům.

"Vždycky jsi tak nedočkavej," ušklíbl se a líným krokem odešel do druhé místnosti, jejíž vchod zdobil dlouhý tmavý závěs. Chvilku bylo ticho, jen hodiny nad dveřmi odtikávaly další minutu, než se ozvalo zašustění a Namjoonova blonďatá hlava se objevila mezi futry.

"Nejsi na to náhodou ještě trochu malej?" zavlnil obočím a natáhl k chlapci ruku s malým průhledným pytlíčkem.

"Do toho ti nic není," odsekl mladší a pytlíček si strčil do zadní kapsy riflí. Už už se chtěl otočit a odejít, ale Namjoon ho zastavil jemným stiskem kolem zápěstí.

"Myslím to vážně, nenech se stáhnout," varoval ho s pevným pohledem do očí.

"Starej se o sebe, buď tak laskavej," prskl defenzivně mladší a vytrhl se z Namjoonova stisku.

"Ou," pustil ho okamžitě blondýn s rukama nahoře, "promiň, princezno, nechtěl jsem tě urazit," ušklíbl se, když za sebou chlapec práskl dveřmi.

"S ptákem v puse jsi milejší."

▬▬▬▬

"Na!" zavrčel Jimin otráveně a jedním rázným pohybem nacpal druhému chlapci toust do pusy. Nějak mu bylo jedno, že málem udusil svého nejlepšího kamaráda, hlavně aby se už nemusel dívat na jeho hladové štěněcí oči.

"Ty blbečku, chceš mě zabít?!" utrhl se na Jimina Yoongi okamžitě, jakmile se přestal dusit a opatrně si ukousl z darované svačiny.

"Cokoliv," zakoulel očima mladší a s povzdechem sledoval, jak jeho svačina mizí v Yoongiho ústech.

"Jestli se na mě budeš dívat takhle, můžu ti to klidně ještě vrátit," ušklíbl se na něj Yoongi hořce. Ne, že by si stěžoval, hladověl už od rána a poslední dvě hodiny měl pocit, jakoby měl každou chvíli omdlít. Teď se mu už konečně vracelo alespoň trochu barvy. Jimin nakrčil znechuceně nos.

"Hele, vážně musíme večer na tu párty? Vždyť tam nikoho neznáme," zavrtěl sebou po chvíli, zatímco si hrál se svými prsty.

"Jsme pozvaní, Jimine," připomněl mu Yoongi s povzdechem, "a s Joonem jsme se neviděli už dlouho, půjdeme ho aspoň pozdravit." Jimin se s tichým zakňučením opřel čelem o Yoongiho rameno.

"Já vím." Jenom tam nechci narazit na něho. "Takže ho pozdravíme a hned vypadneme," chtěl se ujistit. Protože on tam rozhodně bude. Ať už kvůli svojí partě, nebo svému bratrovi.

Zatímco Jimin přemítal nad nadcházejícím večírkem, Yoongi se potýkal se svým problémem. Byly to už dva dny, co ve své skřínce našel vzkaz od toho imbecila. Alespoň si myslel, že to bylo od něj. A to, čeho se bál nejvíc - totiž že to video rozešle po celé škole - se zatím zdálo být docela v klidu. Nějak ho to ale neuklidňovalo. Vlastně to bylo jako ticho před bouří. Přemýšlel, jestli by se s tím neměl svěřit Jiminovi, ale tu myšlenku zase rychle vypudil.

Masturbace na školních záchodech nebylo zrovna něco, čím by se chtěl chlubit. A Jimin by se mu stoprocentně vysmál, možná by ho i uznale poplácal po rameni. A kdo ví, třeba by pak ztratil i respekt ze svého hyunga. Kriste, vždyť Jimin je jako můj vlastní, pomyslel si Yoongi hořce, když si uvědomil, jak moc katastrofální vliv by to na mladšího mohlo mít. Ugh, nebo štěně. Hm, jen neškodnej mazlíček, přehodnotil, když mu Jimin nepřestával kňučet do ramene.

Seš moc paranoidní, Min Yoongi. Jiminie je už velkej kluk, kterej moc rád masturbuje a nenachytal si ho jen jednou... Určitě by ti porozuměl.

"Jo, ale nikdo ho při tom nenatáčel." Neměl zrovna v plánu vypouštět své sebelítostné myšlenky nahlas, ale zdálo se, že Jimin tomu stejně nevěnoval pozornost. Spíš to vypadalo, jakoby si pod vousy mumlal nějaká zaklínadla, protože když na něj Yoongi znovu promluvil, neprojevoval žádný zájem.

"Odignoruj mě ještě jednou a skopnu tě na zem," zavrčel varovně a lehce trhl ramenem, o které se mu Jimin stále opíral čelem.

"Yoongi!" zalapal vzápětí po dechu a zvedl ke staršímu nevěřícně oči. Světlovlasý chlapec jen obrátil oči v sloup a s těžkým povzdechem se zvedl z lavičky: "Pojď, někam zajdem, ať máš večer co na sebe," zamumlal pak a aniž by čekal na odpověď, rozešel se pryč.

▬▬▬▬

Když se ocitli před domem, kde se měla akce konat, oba chlapci si nervózně vyměnili pohled.

"Pozdravíme Joona a vypadnem," mrkl na Jimina Yoongi, když stiskl zvonek. Spíš to ale vypadalo, jakoby uklidňoval sám sebe. Yoongi nikdy nebyl zrovna večírkový typ, radši měl svůj klid a navíc… neuměl pít. Nasucho polkl, když se před nimi rozletěly dveře dokořán.

"Super! Min Yoongi a jeho štěně!"

Tsk.

« ch.2 || ch.4 »
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Tomiko Natsuki Tomiko Natsuki | Web | 24. října 2017 v 11:35 | Reagovat

Vlastne si spomínam, ako veľmi ťa za veľa veci v tejto poviedke nemám rada. Ale zároveň ťa za to, že píšeš tento príbeh milujem.
Teším sa na další diel ^^

2 soul♡burn soul♡burn | Web | 26. října 2017 v 16:34 | Reagovat

[1]: (ne)omlouvám se.( ͡° ͜ʖ ͡°)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama