jack off || ch.2

19. října 2017 v 10:00 | soul♡burn |  jack off

Rozhodla jsem se, že Jack Off budu postupně vydávat 2x týdně. >)


▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬

"To nemůžu být přece !" prskal Yoongi vztekle, zatímco se s třesoucí rukou snažil najet znovu na video. Nějak se ale neměl k tomu soubor znovu otevřít. Žaludek se mu stáhl do velikosti hrášku a Yoongi cítil, jakoby se měl každou chvíli pozvracet.

Tohle je zvrácený.

Celé video mělo kolem minuty a bylo to točeno zpod dveří kabinky. Yoongi měl na videu zavrácenou hlavu a v ruce celou svoji délku, se kterou si netrpělivě hrál. Cítil, jak se mu do tváří nahrnula krev.

Pitomost.

Yoongi na obrazovce zasténal.

Oh.

Byl to on. Srdce mu silně bušilo do prsou a jediné, co byl schopen vnímat, byl hukot vlastní krve v uších.

"Až toho hajzla najdu..." zasyčel nepříčetně a video z úložiště nemilosrdně smazal. Copak se dostatečně nehlídal? Pravděpodobně ne.

Super, Min Yoongi, tohle bude za deset bodů. Naštvaně vypojil flashku z notebooku a odhodil ji kamsi na stůl. Přemýšlel, kdo to mohl natočit a vůbec - proč?! Nikdo ho nenapadal. Všichni jeho spolužáci byli ve třídě, když odcházel. Na záchodech taky nikdo nebyl, to si zkontroloval. Že by někdo přišel mezi? Anebo ho někdo sledoval už po cestě? Ostuda.

Možností bylo několik a všechny Yoongimu připadaly reálné. Jenže byl zmatený, naštvaný, vyděšený a zahanbený. Všechny emoce se v něm míchaly a Yoongi nevěděl, co dělat. Co se od něj sakra očekávalo? To si snad ten imbecil, který se ho rozhodl natočit, řekl "oh, Yoongi si tu honí, proč si ho nenatočit a video mu nevěnovat jako dárek?" Geniální.

Bylo mu zle. Frustrovaně si prohrábl vlasy a otevřel okno s chatem.

já: hej
já: idiote

zobrazeno

já: ...
já: věnuj se mi σ(
ε)
já: jsem osamělý :-(

zobrazeno

namjoon: gj, zkazils mi blowjob

já: super
já: kdy máš čas

zobrazeno

Yoongi netrpělivě bubnoval prsty o desku stolu, když "zobrazeno" trvalo déle, než mu bylo milé. No, asi napsal nevhod. Ne, že by ho nijak zajímaly Namjoonovy volnočasové aktivity, ale zrovna teď potřeboval někoho, s kým by si mohl promluvit.

namjoon: teď ne
namjoon: že neuhádneš, kdo mi zrovna kouří ;)))

já: ugh

namjoon píše...

já: neobtěžuj se

namjoon: líbil by se ti, je to je
ště štěně ♥
namjoon: můžu ti ho dohonit
namjoon: *dohodit

já: vyliž mi joone

namjoon: jindy babe, teď nejsi na řadě
namjoon se odpojil

Yoongi si odfrkl. Malý úsměv na tváři však ignoroval.

▬▬▬▬

Další den začal jako obvykle. Yoongi se ráno probudil, typicky mrzutý a aniž by se obtěžoval se snídaní, doplazil se do školy jen pár minut před zvoněním. Jimin ho poplácal po rameni, když se vedle něj zhroutil jako mrtvola.

"Jsi ještě bledší než normálně, stalo se něco?" zeptal se šeptem, zatímco profesorka zapisovala do třídnice. Yoongi si jen odfrkl a zavrtěl hlavou.

Jo, zrovna teď se na mě může dívat nějakej úchyl na redtube, pomyslel si hořce, v očích plameny. Provokovat Yoongiho byla jedna věc; zahrávat si s Yoongim byla věc druhá. Ani jedno z toho nedoporučoval. Pokud jste si cenili svého života. A ten krypl, který si ho včera nahrál, si s ním rozhodně zahrával.

Jimin se netvářil přesvědčeně, nicméně věděl, že kdyby se v tom dál rýpal, Yoongi by mu na místě vydloubl oči a ani by nemrkl. Mluvil, až když chtěl on sám. A Jimin to respektoval.

▬▬▬▬

"Nehlásím se každou hodinu jako idiot, i když nic nevím, jen abys mohl dospávat," stěžoval si Jimin o přestávku. Yoongi skoro celou hodinu prospal a neměl pro to absolutně žádnou výmluvu. Starší chlapec jen pokrčil rameny. Jimin si povzdechnul a vydal se ke své skřínce. V půli cestě ale ztuhl s pohledem upřeným k zemi, když zpoza rohu vyšla postava.

"Och." Yoongi se otočil za zvukem. Vypadalo to, že Jimin do někoho vrazil. Zůstal však stát se skloněnou hlavou a ani nepípl. Před ním stál o něco vyšší a štíhlejší kluk s hnědými vlasy a velkýma vykulenýma očima. Tvářil se překvapeně, Yoongimu však neuniklo, jak mu cuklo v koutcích. V tmavých očích se mu zračilo cosi, co Yoongiho znepokojovalo, nedokázal však to něco definovat, jinak vypadal neškodně a docela sladce a Yoongi mohl s jistotou říct, že chodil do nižšího ročníku. Už jen proto, že jeho kravata byla striktně uvázaná spolu s narovnaným límečkem a bílou košilí, šprtsky zastrkanou v černých kalhotách. Yoongi se ušklíbl.

"To jsem nechtěl, jsi v pohodě?" usmál se kluk a podrbal se v zátylku. Jimin stále zíral na zem. Jedinou reakcí bylo lehké pokývání hlavou a couvnutí z jeho dosahu. Yoongi se zamračil. Tohle bylo u Jimina neobvyklé, jindy by se usmál a mávl nad tím rukou a ne takhle tupě stát a ani se na něj nepodívat.

Jakoby mezi dvěma chlapci proběhla němá konverzace, mladší najednou Jimina poplácal po rameni a odešel. Yoongiho výraz se změnil na nechápavý, zatímco skenoval svého nejlepšího kamaráda pohledem.

"Co to bylo?" zeptal se, když se na něj Jimin slabě usmál, na znamení, že je v pořádku. Falešný úsměv.

"Hm? Jen jsem do něj omylem vrazil..." pokrčil rameny, zatímco se začal přehrabovat ve svém batohu, ignoruje Yoongiho pohled. Jasně. Yoongi uměl číst v lidech, hlavně v Jiminovi.

"Znáš ho?" snažil se z něj vytáhnout informace. Jimin znovu pokrčil rameny: "Trochu."

"A kdo to je?" naklonil Yoongi hlavu, až mu do očí sjela blonďatá ofina. Jimin chvíli mlčel, než pomalu zabouchl svou skřínku a hodil si několik učebnic do batohu. "Jeon Jungkook, nikdo důležitej," mávl rukou s jemným povzdechem. Špičky uší měl červené a srdce mu rozčíleně bušilo v hrudi, jinak na sobě nedal nic znát. Jenže Yoongi nebyl jeho nejlepší kamarád jen tak.

"Víš, že lhát mi je zbytečný, Jiminie," zavrčel Yoongi a natáhl ruku, aby ho cvrnkl do čela. Jimin se zašklebil a promnul si bolavé místo.

"Promiň, Yoongs, uvidíme se zítra," zamumlal pak a než Yoongi stačil zaprotestovat, byl pryč.

Starší chlapec si jen povzdechl a odemkl vlastní skřínku. Ztuhl, když se na zem snesl zelený papírek. A to si myslel, že nezapomene. Idiote, zanadával si v duchu a sehnul se pro něj. Papírek byl úhledně přehnutý, -min yoongi- stálo vytištěným písmem na jeho vrchní straně. Yoongi polkl a psaníčko otevřel.

Milý Yoongi,
doufám, že tě to neurazilo. To bych opravdu nechtěl! :)

Ve vteřině se v něm začala vařit krev, nepřestával však číst. Místo toho se opřel o studený plech, jak mu pomalu začaly slábnout nohy.

To video si musím pořád přehrávat, je to vážně sexy... Škoda, že ses snažil být tak potichu, chtěl bych tě slyšet i nahlas.

A tak se Yoongimu podlomily nohy v kolenou a vykulený chlapec sjel zády po skřínkách až na zem. Kurva. Srdce mu splašeně bušilo, zatímco se mu do tváří hrnula další rudá. Tohle... nečekal. Byla to snad výhružka? Chce to video rozeslat ostatním? Co když to už udělal, budou se na něj zítra ve škole posměšně dívat, nebo ho začnou šikanovat?

"Tohle je můj konec."

« ch.1 || ch. 3 »
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 eni eni | Web | 21. října 2017 v 15:55 | Reagovat

Jo, tak mám pocit, že tohle bude rozhodně zajímavé :D Mám ráda tvého Yoongiho, hrozně pěkně se o něm čte. A hlavně tvůj styl psaní, tak nějak ho tu vždycky u každého dalšího přidaného příspěvku potichu obdivuju :D

2 soul♡burn soul♡burn | Web | 22. října 2017 v 20:49 | Reagovat

[1]: Děkuji, děkuji, děkuji! :D ♡ Taky jsem si způsob, jakým Yoongiho píšu strašně oblíbila, takže doufám, že tě bude stejně tak bavit i v budoucnu. >)

3 Tomiko Natsuki Tomiko Natsuki | E-mail | Web | 22. října 2017 v 21:44 | Reagovat

Ja tento príbeh mám proste veľmi rada! Naozaj sa moc teším na ďalšie diely, ktoré tu budú *-* Plus, vďaka tejto poviedke som sa stala dosť náročnou, ohľade toho, aký má byť Yoongi v poviedkach :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama